proniknouti dok. (min. -kl, trp. -knut) 1. (čím; kam, odkud; řidč. co) vykonat pohyb něj. prostředím, dostat se, zprav. přes něj. překážku, odpor ap.; vniknout (do čeho): p. houštinou na paseku; vojsko proniklo na nepřátelské území; voda pronikla do sklepů dostala se; déšť pronikl půdu; k sluchu, do města pronikly zprávy došly; do jazyka pronikly cizí výrazy; nové myšlenky k nám pronikly; přen. pohled pronikl až do duše; hudba pronikla k srdci zapůsobila citově 2. (co, koho) něj. prostředí zcela naplnit, zaujmout, splynout s ním; prostoupit 1, prolnout: vzduch je proniknut vůní květin; láska pronikla celé její nitro zachvátila; pronikne ho vědomí povinnosti; dobu pronikly nové ideje 3. kniž. (co, řidč. koho) pochopit, postihnout 2: p. podstatu problému dobrat se podstaty; p. skladbu s porozuměním; učitel pronikl brzo své žáky dobře poznal 4. stát se viditelným, nápadným; vyniknout; upoutat pozornost: v temnu pronikla řada světel; p. svou hudbou; – pokoušel se p. — marně (Mach.); — ned. pronikati