propuknouti dok. (min. -kl, podst. -knutí) 1. náhle, mocně, s plnou silou se projevit; vzniknout, vyskytnout se: propukla panika v davu; dlouholetá nespokojenost a utajované vření propuklo (Zápot.); propukly revoluční bouře; nemoc propukla v plné síle; propukl veliký jásot (Vanč.); konečně všechno propuklo vyšlo najevo, prozradilo se 2. (več) náhle, s plnou silou se do něčeho dát: p. v nářek, v jásot 3. řidč. puknutím se rozevřít, rozpuknout se: květ propukl; přen. jediným slovem propukla kůra jako olovo na srdci ležící (Tyl); — ned. propukati, propukávati, propukovati