prosťáček, -čka (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích), řidč. prosťák, -a (6. mn. -cích) m. (prosťačka, -y ž.) expr. prostý, prostoduchý člověk; hanl. hlupák: silák tělem, prosťáček duchem (Sova); prosťák z horské chýše; – je prosťák, nepochopí to