prospěšný příd. 1. přinášející prospěch; užitečný, dobrý 5, blahodárný: p-é rady, zkušenosti; činnost p-á zdraví; obecně p. †2. úspěšný: umřel (opat) po velmi p-ém opatování (Pal.); → přísl. *prospěšně: jednat p. s úspěchem; → podst. prospěšnost, -i ž.