prostorný příd. 1. zaujímající něj. (nejč. velký) prostor; prostranný 1: p-á místnost rozlehlá; p. byt; p-é skladiště †2. prostorový: p-é bezmezí (Šal.); → přísl. prostorně řidč.: divadlo je p. malé (Ner.) co do prostoru; představovat si vše p. a časově (Zey.) prostorově; → podst. prostornost v. t.