prostorový příd. k prostor: p-é vztahy mezi předměty; p-é možnosti stavební plochy; p-é zobrazení; fyziol. p-é vidění trojrozměrné; geom. p. útvar kt. nelze umístit celý v téže rovině; p-á čára jeden z prostorových útvarů; fyz. p. náboj vytvářený ve vakuu n. v plynu nabitými částicemi; les. p. metr (zkr. prm) objemová jednotka pro rovnané dříví (i s mezerami) rovná krychlovému metru; dopr. p-á sazba; p. tarif při kt. se stanoví cena za přepravu zboží podle prostoru, kt. zaujímá; → přísl. prostorově: p. velký sál; p. omezit; → podst. prostorovost, -i ž.