protimluv, -u m. (*protimluva, -y ž., Havl.) poněk. zast. 1. rozpor, protiklad 2: odhalovat p-y ve vývodech odpůrce; log. kontradikce *2. oxymoron: oxymora nebo p-y (F. Krejčí); protimluvný (*-mluvní Ner.) příd.: p-é fráze; → přísl. protimluvně: p. dvojsmyslný