protizákonný (†protizákonní Havl.) příd. odporující zákonům; protiprávní, nelegální: p. postup, čin; → přísl. protizákonně: jednat p.; → podst. protizákonnost, -i ž. 1. vlastnost toho, co odporuje zákonům: p. nařízení 2. protizákonný čin: páchat p-i