proutek

, -tku m. (6. mn. -tcích) 1. zdrob. k prut 1, 2: vrbový p.; p. rozmarýny větvička; mít tělo jako p.

prut

, -u m. (6. j. -u, -ě) 1. dlouhá nerozvětvená menší větev, zprav. pružná: pruty vrby, ostružiníku; p…