provaz, -u m. (6. j. -e, -u) 1. dlouhá silná vlákna konopná, lněná ap. (n. papír), stočená v jedno a sloužící k vázání, tažení ap.; silný motouz, tenké lano, šňůra: balík převázaný p-em; loď uvázaná p-em ke kůlu; zajatci byli svázáni na rukou p-y; spustit se z okna po p-e; chodit po p-e laně; přen. liják bičující okna dlouhými p-y (Č. Jeř.); ♦ táhnout, držet za jeden p. postupovat, pracovat, usilovat o něco jednotně; každý táhne za jiný p. postupuje jinak; mezi čtyřmi p-y v rohovnickém ringu 2. oprátka u šibenice n. na kt. se někdo oběsil: smrt p-em oběšením; dostat p. (ob.) být odsouzen k smrti oběšením; p. z oběšence; → zdrob. provázek, -zku m. (6. mn. -zcích): převázat balíček papírovým p-em; přen. p-y pavučin; ♦ nedat se vodit na p-u nedat si poroučet; expr. provázeček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)