provokatér (*provokátor Tvorba), -a m. (provokatérka, -y ž.) (z lat.) kdo provokuje (ve význ. 1): výtržnosti p-ů; agenti p-ři (v kapit. státech) policií zjednaní lidé strhující jiné k výrokům ap., za něž mohou být potrestáni; bojovat proti p-ům nové války (Lid. nov.) podněcovatelům; provokatérský příd.: p. systém