prozříti dok. (1. j. -zřím, rozk. -zři, min. -zřel, podst. -zření) 1. kniž. nabýt zraku, začít vidět: štěňata za několik dní prozřela; spáč prozřel probudil se 2. kniž. (čím) zrakem proniknout něco; prohlédnout 2: p. mlhou, rouškou noci; – zř. p. na otce (Čap.-Ch.) pohlédnout 3. kniž. proniknout poznáním; prohlédnout 6, pochopit: p. až ke dnu života (Píša); udělal chybu, ale včas prozřel *4. (o věci) náhle se objevit, ukázat: chajda jak z pohádky prozřela (Čap.-Ch.); — ned. prozírati