prozatímní (†prozatímný Vrchl.) příd. určený pro jistou, zprav. krátkou dobu; zatímní, provizorní, dočasný (op. trvalý): p. most, stavba; p. název; P. divadlo v Praze zřízené r. 1862 pro dobu do postavení Národního divadla; p. legitimace; práv. p. opatření upravující poměr účastníků soudního řízení ještě před rozhodnutím n. zajišťující jeho výkon; p. vazba uvalená dočasně na osobu podezřelou z trestného činu, je-li pro ni zvláštní zákonný důvod; p. ustanovení interimní; polit. p. vláda působící v přechodném období před konečným uspořádáním státního zřízení; hist. P. vláda působící v Rusku od svržení cara do Říjnové revoluce; škol. dř. p. učitel ustanovený prozatímně (op. definitivní); → přísl. prozatímně: p. přijímat přihlášky prozatím; p. opravit střechu; → podst. prozatímnost, -i ž.: p. opatření