prozkoušeti dok. (3. mn. -ejí) řidč. (co) podrobit důkladné zkoušce; (koho, 4. p.) náležitě vyzkoušet: p. divadelní úlohu; p. účinek léku; – p. žáka
prozkoušeti dok. (3. mn. -ejí) řidč. (co) podrobit důkladné zkoušce; (koho, 4. p.) náležitě vyzkoušet: p. divadelní úlohu; p. účinek léku; – p. žáka