psanec, -nce m. (psankyně, -ě, 2. mn. -yň, -ynní, †psanice, -e, Wint., ž.) člověk bez domova, vypovězený, vyobcovaný; vypovězenec, vyobcovanec, vyhnanec; člověk vyhoštěný ze společnosti, pronásledovaný, štvaný; štvanec: bloudí světem jako p.; tuláci a psanci; – (doba) učinila z Nikoly Šuhaje psance (Olb.); již vzhůru, psanci této země (Internacionála); hist. práv. osoba postavená mimo zákon (zapsaná jako veřejný škůdce)