psychoanalysa [-ýza], psychoanalýza, -y ž. psych. teorie analyzující psychické dění se zvl. zřením k prvkům nevědomým; med. způsob léčení duševních poruch (zvl. neuróz) založený na této teorii; psychoanalytik [-ty-], -a m. (mn. 1. -kové, -ci, 6. -cích) kdo se zabývá psychoanalýzou, stoupenec psychoanalýzy; psychoanalytický příd.: p-á metoda, léčba; → přísl. psychoanalyticky