puknouti (†puknouti se Koll.) dok. (min. -kl, podst. -knutí) 1. k pukati 1, 2, 4; prasknouti 1: tabulka v okně pukla; železná obruč pukla; přen. naříkala tak dlouho, až jí srdce puklo (Zey.) zemřela žalem; žluč by mi někdy zlostí pukla (Baar) jsem někdy velmi rozezlen; div nepukl pýchou velmi zpyšněl; div smíchem nepukl (Čel.) velmi se smál; to je k puknutí (K. Čap.) velmi směšné; – poněk. zast. na záhonku pukl první červený tulipánek (Svět.); – ob. "my se taky množíme", pukne hradlař do fajfky (Bran.) bafne 2. stud. slang. propadnout 2; prasknout 1: p. z matematiky; p. jako žalud. Ze čtyř předmětů (Dyk) 3. ob. expr. vyjít najevo, prozradit se, prasknout 2: věc pukla, sešel se soud vlastenců (Mach.); to se ví, že to puklo (Jir.) 4. sport. slang. prohrát 1: pukli, chlapečkové, pukli do jednoho (Bass) ○ předp. na-, o-, pro-, roz- (se), vy-