puntík (†punktík), -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) expr. zdrob. k punkt 1. malé kolečko; tečka: látka s p-y; bílé p-y na muchomůrce (Jir.); hvězdy, zlaté p-y (Hál.); pavouček jako p. malý (Ner.) †2. bod 3, punkt: p-y programu (Ner.); jeden punktík v obecním zákonu (Havl.) článek 2 3. řidč. tečka (jako diakritické n. interpunkční znaménko): p. nad i; udělat za větou p.; ♦ udělat za událostí p. ukončit ji; přestat se o ni zajímat; do posledního p-u do nejmenších podrobností, úplně; splnit program, naučit se lekci do posledního p-u; je to lež od prvního do posledního p-u úplná; vykonat práci na p. přesně, úplně; všechno musí mít na p. přesné; neslevit ani p. nic; → expr. zdrob. k 1, 3 puntíček (†punktíček Havl. aj.), -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách); příd. puntíčkový: řidč. bruneta p-ch očí (Svob.) malých jako puntíček; p. závoj (John) puntíčkovaný; — puntík, -a m. (6. mn. -cích) expr. malý tvor; malé dítě: školáci a ti malí p-ci (A. Mrš.); — Puntík v. Punťa