pupečník, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) 1. anat. cévní provazec spojující zárodek s plodovým lůžkem; pupeční šňůra, provazec 1 2. vodní bylina se štítovitými listy a s nepatrnými kvítky; bot. rod Hydrocotyle: p. obecný