purista, -y m. (1. mn. -é) stoupenec jazykového n. výtvarného purismu: jazykový p. brusič; p-é v umění; puristický [-ty-] příd.: p-é zákazy brusičské; p-á úzkoprsost; řidč. p-é stanovisko k životu usilující o očistu (Šal.); → přísl. puristicky