purkrabí, -ho, zast. -í m. (1. mn. -bové, -bí) (*purkrabě, -te, zast. -bě m., mn. 1. -bata, 2. -bat s., Wint. aj.) (z něm.) hist. vysoký úředník královský, knížecí n. vrchnostenský, spravující hrad a obyč. i hradní okrsek: karlštejnský p.; nejvyšší p. království českého (Jir.); purkrabský (*purkraběcí Bass, *purkrabí Jir.) příd.: p. úřad, soud