pustota, -y ž. 1. vlastnost toho, co je pusté (ve význ. 1); pustost: p. ulic; p. místnosti; životní nuda a p. (Sez.) prázdnota; myšlenková p. fašismu 2. řidč. něco pustého, zvl. pusté místo: kilometry rašelinové p-y (O. Schein.)