pytlák, -a m. (6. mn. -cích) (pytlačka v. t.) kdo loví (zvěř n. ryby) bez oprávnění, tajně: náruživý, vášnivý p.; chytit, přistihnout p-a; p. kladoucí oka; zř. p. ryb (Haš.); řidč. přen. expr. literární p. (Havl.) plagiátor; novinářský p. (F. V. Jeř.) novinář, kt. záludně útočí na někoho, něco; ♦ udělat p-a hajným; → expr. zdrob. pytláček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)