pytlačiti ned. (3. mn. -í) 1. provozovat pytláctví: chodí p.; p. v cizím revíru; sedláci pytlačili na panském; p. v lese, u vody; zdivočelé kočky pytlačí v honitbě; přen. expr. p. na luzích poezie (Lit. nov.) laicky, neuměle se plést do poezie; pytlačí mu (žena)? I toto, ona je věrná (Staš.) má tajné milostné styky *2. (co, na čem) dopouštět se pychu (v zahradě, na poli ap.), brát 2: (v mládí) jsme jablka a hrušky sousedům pytlačili (Herrm.); p. na pšenici (Sab.) ○ předp. na-, u-, vy-, za-, za- si; → nás. pytlačívati