rébus, -u m. (6. j. -u, -e) (z fr. driv. lat.) hádanka naznačující slovně n. obrazově něj. slovo, úsloví n. myšlenku: r. písmenný, kreslený, popisný; luštit r-y; přen. expr. (o něčem nesrozumitelném, těžko pochopitelném:) básnické r-y (Kop.); byrokratické r-y (R. právo); ♦ (jeho jednání ap.) zůstalo (pro nás) r-em záhadou, tajemstvím; *rébusový příd.: r-á zábava (Čech); přen. expr. r-á poesie (Vrchl.); → přísl. *rébusově: expr. usmát se r. (Herrm.) záhadně