rýsovati ned. (z něm.) 1. (~; co) znázorňovat čarami přesně provedenými podle pravítka, kružítkem atd.: naučit se r.; r. přímku; r. diagram, technický plán 2. řidč. (~; co) kreslit 1 (v hlavních rysech, konturách): r. křídou, perem; r. nohou do písku ornament; rýsované talíře (Wint.); přen. letadlo rýsuje bílou čáru na obloze nechává za sebou; tech. (v dílenské praxi) označovat čarami (ryskami) na předmětech, jak se mají obrábět 3. (co) v základních rysech podávat, líčit; naznačovat, nastiňovat: r. plán práce; r. stěžejní úkoly ve výstavbě; — rýsovati se ned. jevit se v ostrých obrysech; kreslit se, objevovat se, zračit se: v dálce se rýsují hory; pod lehkou sukní se rýsují boky; v románě výrazně se rýsuje povaha učitele; nebezpečí se začalo r. ○ předp. do-, na-, na- se, o-, ob-, po-, pře-, v-, vy-, za-