rýti ned. (1. j. ryji, rozk. ryj, nik. rej, min. ryl, trp. ryt, přech. přít. ryje) 1. (~; co) rýčem obracet (vrchní vrstvu země): dát se do rytí a okopávání; r. v zahradě; r. záhon 2. (co) vyhlubováním vytvářet v něčem něčím ostrým (rýhy ap.); vyrývat: r. brázdy; r. čárky; r. písmo 3. (do čeho; v čem, co; ~) (zprav. něčím ostrým) rozrušovat povrch něčeho, do něčeho vnikat a hloubit v tom rýhy; rozrývat (co); něčím ostrým opracovávat: ostružiní rylo do rukou; svině ryla v zemi; voda ryje břehy rozrývá, podrývá, rve; přen. bol jí srdce ryje (Něm.) drásá; – odb. ručně n. strojně opracovávat urč. místa na povrchu materiálu do hloubky a vytvářet tak kresbu, písmo ap.: r. sklo; r. do kovu, do dřeva; r. tiskovou desku 4. řidč. (co kam) vtlačovat, vtiskovat, zabořovat, bořit 2, zarývat: r. prsty do země; r. hlavu do podušky 5. expr. (~; do koho, čeho) jízlivě napadat slovy, kritizovat; rýpat 4: neustále do ní ryl; nepřestal do té záležitosti r. šťourat, vrtat; — rýti se ned. 1. (v čem) rozrušovat něco, zvl. delším n. častým přehrabováním zejm. rukama n. nohama; rýpat se 1, hrabat se 3: dítě se rylo v písku; r. se v zemi 2. řidč. expr. (v čem) usilovně, zdlouhavě n. stále se něčím zabývat; rýpat se 2, hrabat (se) 4: (v bibli) pořád lidé ti se ryjí (Svět.) vytrvale v ní čtou 3. řidč. (kam) vrývat se, vnikat, zabořovat se, bořit se 2: hřeb nelítostně v nohu se ryl (Vrchl.); přen. slova se ryla do srdce ○ předp. do-, na-, o-, ob-, od-, po-, pod-, pro-, pro- se, pře- (zpře-), při-, roz-, u-, v-, v- si, vy-, vz-, z-, za-; → nás. *rývati se (Quis)