růžný (*růžený) příd. zast. kniž. a bás. růžový: r-é jitro (Hol.); r-ený květ (Jir.) jsoucí jako růže; – r-ená tvář (Wint.); – přen. r-í snové (Mácha); → přísl. růžně (*růženě Mácha): prsty r. bílé (Čech); nebe r. plane (Vrchl.); → podst. růžnost (Sab.) (*růženost), -i ž.