ržáti (†rzáti) ned. (3. mn. ržají, ržou, min. ržál, zast. rzal, rzál, podst. ržání, zast. rzaní Hrubín, Hol., rzání) kniž. (o koni) řehtat: radostně ržála kobyla (Šlej.); přen. ržání pil kovové drnčení; oheň rzá (Včel.) praská ○ předp. roze- se, za-