rašelina, -y ž. 1. zemina s velkým obsahem spalitelných látek, vzniklá ve vlhku za nedokonalého přístupu vzduchu rozkladem (rašeliněním) rašeliništních rostlin: těžba r-y; kypření půdy přidáním r-y; geol. rašeliníková, mechová r.; zemitá r.; odb. průmyslová, léčivá (balneologická), zahradnická, stelivová r. *2. rašeliniště 1: velká r. (Zey.); černá půda r-n (Klost.)