rachejtle, řidč. rachomejtle (*rakejtle Wint., rakomejtle E. Jel.), -e ž. (z it.) 1. poněk. zast. ob. a expr. raketa II 1, prskavka 2: střílet, pálit, pouštět r.; oheň prská jako r.; blesky jako r-mejtle (Šír); vylítnout jako r.; přen. expr. r. vtipů (Herrm.) 2. ob. hanl. neupravená, ošklivá, odpuzující (zprav. starší) žena: stará r.; semetrika šeredná, r-mejtle (Poláč.); — rachejtlový příd. k 1: r-á mystérie (Ner.)