radioaktivita [-ty-], -y ž. chem., jad. fyz. vlastnost, schopnost někt. prvků vysílat při rozpadu záření (paprsky): přirozená, umělá r.; r. uranu; r. ovzduší; území zamořené r-ou po atomovém výbuchu; radioaktivní [-ty- i -tý-] příd.: r. látky s přirozenou n. umělou radioaktivitou; r. prvek; r. izotop (kobaltu, jódu) radioizotop; r. rozpad vznikající při přeměně prvků jadernou reakcí; r. záření ionizační záření vznikající při tomto rozpadu (alfa, beta, gama paprsky); r. emanace; r. vody, prameny; r. prach, mrak; r. zamoření; → přísl. radioaktivně: r. působit; → podst. radioaktivnost, -i ž. řidč. radioaktivita