radovati se ned. 1. (z čeho, koho; řidč. nad čím, kým, ~; †čemu, †komu Sova; *čím Zey.) mít radost; těšit se (z čeho, koho): upřímně se r. z dárku; r. se z dětí; r. se z úspěchu, nad úspěchem; nedovede se r.; r. se životu (Svět.) 2. oddávat se radosti, veselí; veselit se: celou noc se radovali; všechno jásalo, všechno se radovalo; — radovati II ned. řidč. (koho, 4. p.; ~) působit, přinášet radost; těšit, rozradostňovat: raduje mne, že máte takové pochopení (Kub.); Erbenovy pohádky radovaly (Fuč.) ○ předp. na- se, ob-, ob- se, po- se, roz- se, u-, u- se, vy- se, vz- se, z-, z- se, za- se; → nás. radovávati se ○ předp. ob-, ob- se, roz-, roz- se