rampouch (†rapouch Klicp., †ropouch Koll., Sab.), -u m. (6. mn. -ších) 1. tyčinkový kus ledu visící v podobě krápníku se střech, se stromů ap.; střechýl: dlouhé r-y visely od okapů; přen. vápenné r-y krápníky; ♦ expr. být zmrzlý jako r., na r. důkladně promrzlý; být (necitelný) jak r., být učiněný r. chladný, bez citu 2. zahr. sorta ředkvičky s podlouhlou bulvou; → zdrob. rampoušek, -šku m. (6. mn. -šcích); — rampouch, -a m. (1. mn. -ši, -chové) řidč. hanl. člověk chladného citového založení (Včel., Ner.)