raněný příd. takový, kt. byl zraněn: r. bojovník; r-é zvíře; přen. r-é srdce; jeho hlas byl r. (Nový) prozrazoval bolest; — zpodst. raněný, -ého m. raněný člověk: odnášet r-é z bojiště; ošetřování r-ch; → přísl. *raněně: přen. stydět se r. (Ben.) dotčeně; — v. též raniti