rapl, -a m. (živ.) (1. mn. -ové, -i) (z něm.) ob. expr. potrhlý člověk (řidč. i jiný tvor), potřeštěnec: je to velký podivín a r.; podsední (kůň) je r. (Mor.); — rapl, -a m. (neživ.) ob. expr. bláznění, pomatenost, potrhlost 1: ve spoj. chytil, popadl, posedl ho r. začal ztřeštěně něco dělat, vyvádět ap., třeštit, bláznit; raplovský příd.: r-é nápady; → podst. raplovství, -í s.