ratolest, -i ž., zast. též -u m. (6. j. -u, Jir., Svět.) (nář. ratolíst, -i ž., Mrš.) 1. kniž. (listnatá) větvička (zejm. mladá), větev (vůbec), haluz, letorost: vozy ozdobené březovými r-mi; k zemi stromy své kloní r-i (Vrchl.); olivová r. snítka; (lískový prut) tři odnože vyhnal, tři r-i (Jir.) výhony; palmová r. list; přen. (palmová) r. míru zvěst o míru, mír; přen. kniž. kmeny a r-i (slovanské) (Šaf.) 2. expr. potomek 1, dítě 1: mají dvě r-i; ubrečené r-i (Včel.); poslední r. rodu (Jir. aj.); → zdrob. ratolístka, -y ž. (*ratolíska Jir., *ratoléstka Klicp., *ratolestka Klác., -y ž., *ratolístek, -tku m., Klost.): zelené r-y; r-y keřů (Maj.); – expr. jejich nejmladší r. dítě