raziti ned. (3. mn. -í, rozk. raz, trp. -žen) 1. zř. i dok. (co) tlakem vytvářet, formovat, zformovat: r. peníze; měďák, na němž byla ražena patnáctka (Pfleg.); zř. r. lístek (Pujm.) razítkovat; tech. ražení plastické tváření povrchu předmětu, druh lisování: ražení mincí, plaket, odznaků; r. za studena, za horka; polygr. ražení vtlačování textu n. kresby na knižní desku 2. zř. i dok. (co) vytvářet, vytvořit, propagovat: r. nové heslo, r. nový termín; r. zásady 3. (co; ~) uvolňovat, prorážet (cestu, dráhu): namáhavě si razil cestu křovím, vysokým sněhem; r. si (lokty) cestu davem; pramen si razí cestu korytem brázdí; často přen. kniž. r. si cestu, r. cestu něčemu průkopnicky usilovat o něco nového (ve vývoji), klestit; r. cestu nové myšlence; nový umělecký směr si razí cestu; horn. r. chodbu †4. (co) nárazy, údery hloubit, prorážet: datel dřevo razí (Čel.) †5. (~; koho, co čím) pronikavě působit na někoho, něco, zachvacovat někoho, něco: (z pomníku) razí do očí zlaté nápisy (Staš.); nás razí nesoulad (Staš.) zaráží 6. nář. páchnout 2: (odkud) ta vůně razila (Herb.); ze šenku razí odporným zápachem (Hol.) *7. (zprav. o rostlině) vyrážet: razil ze země šupinatý oddenek (Tomeč.) ○ předp. do-, na-, na- se (podna- se), o-, ob-, ob- se (vyob-, zob-, zob- se), od-, od- se, po-, pod-, pro-, pře- (zpře-), při-, roz-, s- (pos-), s- se, u- (pou-, přiu-), u- se, v-, vy- (povy-, povy- se), za- (poza-), za- se; → nás. razívati