rdousiti ned. (3. mn. -í, rozk. rdus, rdousi, trp. -šen) 1. (koho, co) svíráním hrdla někomu bránit ve volném dýchání, a tím ho zprav. zbavovat života; dávit 1, škrtit, dusit 1: kolčava rdousí ptáče; rdousil ho, až chroptěl; r. oběť; rdousí ji prudký pláč stahuje jí hrdlo; přen. plevel rdousí obilí hubí; choroba rdousila lidi (Jir.) usmrcovala; výčitky ho rdousí trýzní, trápí 2. (též †hrdousiti Wint.) (co, koho) (násilím) potlačovat, dusit 2: r. cit; r. zoufalství přemáhat; imperialistické rdoušení malých národů; reakce rdousila kulturu; r. revoluci (Olb.); rdoušený hlas, výkřik tlumený; — rdousiti se ned. řidč. nemoci dýchat, přestávat dýchat; dusit se 1: r. se vztekem, smíchem ○ předp. po-, při-, u-, vy-, za-; → nás. rdousívati (o) bez předp.