reaktivní [-ty- i -tý-] příd. 1. kniž. a odb. reagující na něco, schopný reagovat: r. postoj; r. organismus; biol. r. pohyb; med. r. zánět vzbuzený podrážděním; chem. r. prvek schopný chemické reakce; r. látka, skupina 2. založený na reakci, využívající reakce: tech. r. síla tah vzniklý přímou reakcí vytékající tekutiny; r. motor založený na principu reaktivní síly, tryskový; r. letadlo tryskové; voj. r. zbraň; r. střela které je udílena rychlost reaktivní silou; r. střela s proudovým motorem; r. střela s raketovým motorem raketa II 2; → přísl. *reaktivně (Čap.-Ch.); → podst. reaktivnost, -i ž. reaktivita: řidč. kniž. (Puškinova) citlivá r. na všechno (R. právo) vnímavost; odb. r. paliva náchylnost k samovznícení, reaktivita; chem. reaktivita