redukovati ned. i dok. (co) provádět, provést redukci (ve význ. 1, 2); omezovat, omezit 3, zmenšovat, zmenšit, snižovat, snížit (počet, rozměr, sílu ap.); převádět, převést 5 (na jinou veličinu, hodnotu ap.): r. počet časopisů; r. administrativu na nejnutnější míru; r. kojeneckou úmrtnost; – r. politické konflikty na boje tříd (Marx); chem., redukovaná látka; redukující činidlo redukční; hut. r. rudu; mat. redukovaný tvar rovnice zjednodušený; fyz. redukovaná veličina převedená na žádanou hodnotu (násobením redukčním faktorem); redukovaná délka kyvadla délka kyvadla matematického o stejné době kyvu jako u kyvadla fyzikálního: jaz. krátit, zkrátit něj. slovní tvar; krátit, zkrátit, oslabovat, oslabit artikulaci samohlásky, zvl. nepřízvučné; — redukovati se ned. i dok. omezovat se, omezit se 1, zmenšovat se, zmenšit se, snižovat se, snížit se: konflikt se redukoval na pouhý incident; ruch literární se redukuje na kavárny (Ner.); biol. redukovaný orgán (redukcí) zmenšený, zjednodušený n. omezeně fungující ○ předp. z-