reformátor, -a m. (reformátorka, -y ž.) kdo usiluje o reformy n. je provádí: náboženský, sociální r.; utopističtí r-ři; neúprosný r. v obci (Herb.); r. pravopisu; reformátorský příd.: r-á činnost; r-é snahy; → přísl. reformátorsky: r. působit; → podst. reformátorství, -í s. činnost, snahy reformátorů: společenské r. (Šal.)