regiment (nář. regment), -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat.) 1. zast. a poněk. zast. ob. pluk 1: jezdecký r. (Třeb.); plzeňský r. (Jir.); zběhl od r-u (Kapl.); narukoval k r-u (K. Čap.); expr. napekla buchet jako pro r. vojáků mnoho; je nás celý regment (Rais) zástup, dav †2. vláda, správa, režim: oslovila královnu, přejíc štěstí novému r-u (Jir.); správní výbor čili r. říšský (Tomek); expr. zavést v kuchyni nový r. (Čap.-Ch.); — †regimentský (*regimentový Wint.) příd.: r. lékař; r-á knihovna (A. Mrš.); — zpodst. regimentský, -ého m. zast. voj. slang. plukovní lékař (Šrám.)