regrace, rekrace, -e (†regrací Jir. aj., †rekrací, -í) ž. (z lat.) zast. ob. 1. legrace (ob.): dělat regrace (Ner.); vyvádět rekrace (Havl.) 2. osvěžení, zotavení, rekreace 1: peníz pro svou rekraci (Koubek); v den rekrací (Jir.) školního prázdna