rekrutovati ned. (z něm. driv. fr. zákl.) (koho, co) (o dř. armádách, dnes expr., často hanl.) odvádět k vojsku, sbírat, získávat do vojska: r. nováčky; císařské oddíly rekrutované z Čech; násilné rekrutování; r. emigranty do cizinecké legie; přen. expr. holky rekrutované (do továrny) z dalekého okolí (Šlej.); r. stávkokaze (Zápot.) verbovat; — rekrutovati se ned. zprav. publ. být doplňován, mít původ odněkud; pocházet: společenská vrstva, která se rekrutuje ze všech tříd; špiclové se rekrutují z charakterově nejhorších lidí (R. právo) ○ předp. z-