representace [-ze-], reprezentace, -e (†representací, -í Havl.) ž. (z lat.) 1. (veřejné, oficiální) zastupování něj. celku; reprezentování: r. státu, podniku; zajistit úspěšnou r-i ČSSR na olympiádě; vybrat k r-i; povolat do r. (hovor.) do reprezentačního družstva; převzala r-i jeho domu (Podl.); obch. zastoupení: zřídit v cizině r-i 2. řidč. (významní, typičtí) představitelé, zástupci něj. celku: (osobnosti vyhlášené za) politickou r-i národa (Fuč.); (banketu) byla přítomna r. města (Her.) 3. (důstojné, okázalé) vystupování na veřejnosti: mít prostředky na r-i; potrpět si na r-i; hledat dívku schopnou r. (Zápot.) †4. protest, rozklad: obrátit se k trůnu s r-í (Zelený); — representační, reprezentační příd.: r. poslání, funkce, fond; r. osobnost reprezentativní; – r. (fotbalové,...) družstvo ČSSR (Severočeského kraje ap.) vybrané, sestavené z nejlepších sportovců příslušného odvětví a celku (státu, kraje ap.); r. utkání; obléci r. dres, přen. publ. být povolán k sport. reprezentaci; – r. budova, dvorana; r. časopis; r. ples; → přísl. řidč. representačně, reprezentačně: závodit r. jako reprezentant; v utkání reprezentačních družstev