reprodukovati ned. i dok. (z lat.) 1. (co) slovy podávat, podat, opakovat, zopakovat (něco dř. vyslechnutého, zažitého ap.): r. rozhovor; r. obsah filmu; r. něčí názory; věrně r. celou příhodu 2. (co; ~) předvádět, předvést 3, provádět, provést 5 (hudební, řidč. dramatické dílo): dokonale r. obtížný part; reprodukující umění divadelní (Lum.) 3. (~; co) něj. prostředkem sdělovací techniky přenášet, přenést (zvuk), ze zvukového záznamu předvádět, předvést: telefon zkresleně reprodukuje (hlas); – r. operní árie (z gramofonové desky) 4. (co) tiskem n. jinou polygr. technikou napodobovat, napodobit a rozmnožovat, rozmnožit: r. obrazy: (fototypicky aj.) r. staré rukopisy; zř. překlad (je) reprodukován poprvé (Vrchl.) vytištěn, otištěn 5. (co) podle předlohy napodobovat, napodobit, vytvářet, vytvořit; být nápodobou něčeho: úkolem (umění) není jen r. skutečnost (J. Čap.); – odlitek reprodukoval dokonale model (Matějček) 6. (co) (znovu) vybavovat, vybavit (představu ap.): r. (si) v mysli dojmy z cesty, příjemné zážitky 7. jen ned. publ. řidč. (co) (stále znovu) vytvářet: rozpory (vlastní kapitalismu) jsou reprodukovány na vyšším stupni (Gottw.); ekon. stále opakovat, obnovovat výrobní proces; stále znovu vyrábět: r. výrobky, zboží ○ předp. z-