retorta, -y ž. (z lat. zákl.) chem. žáruvzdorná nádoba, v níž se provádějí chemické pochody; tech. uzavřená žáruvzdorná roura, v níž se ohřívá materiál za nepřístupu vzduchu; retortový příd.: hut. r-á pec obsahující retortu; r-é dříví; r. grafit