revír, -u m. (6. j. -u) (z něm. driv. fr.) 1. polesí (les.): r. lesní, polní; honební r. obvod honitby; lovit v cizím r-u, přen. chodit za děvčetem, za ženou jiného 2. uzavřený obvod; okrsek 2: ostravsko-karvínský (uhelný) r.; vodní, rybářský r.; (dř.) policejní r.; přen. expr. oblast, kde někdo uplatňuje své zájmy n. svou moc: škola je jeho (učitelův) r. působiště; horn. uhelný r. oblast zahrnující důlní podniky urč. obvodu; báňský r. (dř.) sdružení báňských podniků urč. obvodu 3. slang. nemocnice v nacistickém koncentračním táboře: musela na r. (Pujm.); → zdrob. revírek, -rku m. (6. mn. -rcích); — revírní příd.: r. obvod; – r. školy; r. výbor; — zpodst. revírní, -ho m. úředník v dolech (K. Čap.)