revolucionář, -e m. (revolucionářka, -y ž.) 1. kdo připravuje, podněcuje revoluci; stoupenec revolučního hnutí: ruští r-ři; r. a bojovník za lepší zítřek dělnické třídy (Ml. fronta) 2. kdo se snaží uplatňovat n. zavádět nové myšlenky v něj. oboru lidské činnosti: nikoli jen moralista byl (Hus), nýbrž skutečný r. (Z. Nej.); — revolucionářský příd.: r-é myšlenky, snahy; → přísl. revolucionářsky: r. jednat; → podst. revolucionářství, -í s. vlastnosti, jednání revolucionáře: nespojovat r. s anarchismem